• 19 až 25. leden 2016 v ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

    19 až 25. leden 2016 v ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

    SYPÁNÍ MANDALY ČENREZIGA

Čenrezig

cenrezig 1Čenrezig (tib., v sanskrtu Avalókitéšvara) je ztělesnění soucitu a laskavosti všech Buddhů.

Podle mahájány je chápán jako jeden z nejvyšších bódhisatvů, z pohledu tantry jako plně osvícený Buddha.

Podle tradice přijal Čenrezig slib osvobodit všechny cítící bytosti z utrpení samsárické existence a dopomoci jim k dosažení dokonalého osvícení.

Fyzická forma Čenreziga vyzařuje převážně jasně bílé světlo, doplněné o pětibarevnou duhovou auru. To symbolizuje, že Čenrezig pracuje ve prospěch cítících bytostí pomocí jemných a laskavých metod. Má krásnou tvář s jemným a uklidňujícím úsměvem. Jeho oči bez přerušení se zájmem shlíží na všechny trpící bytosti. Čtyři ruce jsou symbolem čtyř nezměrností – nezměrné milující laskavosti, soucitu, radosti a vyrovnanosti – a zároveň jsou aktivní  formou pomoci  všem trpícím bytostem. Ruce spojené před srdcem drží klenot splňující všechna přání, což je zároveň symbolem neoddělitelnosti mysli Čenreziga od dokonalé prvotní moudrosti – Dharmakáje. Jako symbol neustálé aktivity v pravé ruce drží křišťálovou málu, kterou počítá mantru. Lotosový květ v levé ruce je vyjádřením schopnosti Čenreziga pomáhat každé bytosti, a sice v souladu s jejími potřebami a duševními schopnostmi. Čenrezig a jeho aktivita se může projevovat nejen v lidské oblasti , ale i ve světě zvířat a jiných sférách. Přesto zůstává nezasažen poskvrnami samsáry, stejně jako nádherný lotosový květ vyrůstající z bahna.

Tibeťané věří, že každý člověk, jehož srdce je pohnuto láskou a soucitem a který upřímně jedná ve prospěch druhých, bez zájmu o svůj osobní prospěch, projevuje aktivitu Čenreziga. Láska a soucit jsou projevy odhalující přítomnost Čenreziga.

Čenrezig je vnímán Tibeťany jako hlavní ochránce Tibetu - Země sněhu. Jako vtělení Čenreziga na lidské úrovni jsou  uznávány všechny inkarnace Dalajlámy a Karmapy.

Soucit patří mezi nejdůležitější náboženské praxe. Pro tibetské buddhisty je soucit vědomou citlivostí k utrpení druhých a snahou ulehčit trpícím bytostem. Je to poznání, že lidé, zvířata, Země i jiné bytosti jsou všechny vzájemně propojeni. Buddha je příkladem soucitu, neboť neúnavně učil lidské bytosti, jak různými cestami dosáhnout štěstí, svobody a ukončení utrpení.